Celá naše historie je plná nejrůznějších válek. Ať už se jednalo o krátké nebo stoleté války, ve světě vždy každá válka jen přinášela hrůzu a děs. Jen jedna válka se těm všem vymykala a byla úplně jiného rázu. Když se za dob mocného Říma měnila tvář celé Evropy, tak pouze jedna vesnice statečně odolávala tlaku Římanů. Jednalo se o malou Galskou vesnici, která si prostřednictvím svého kouzelného lektvaru válku užívala. Díky magickým vlastnostem lektvaru a potrhlých dovedností obyvatel této vesnice nebylo o srandu nouze. Pojďme nahlédnout do této doby a připomenout si neuvěřitelná dobrodružství Asterixe a Obelixe.
Každý si vyzkoušel, jak je těžké se dostat do bojovné družiny Galské vesnice. V tento den vznikla nejlepší kelťácká hra „Klacík“. Hra má jednoduchá pravidla a snadnou přípravu. Jediné, co k ní potřebujete, je klacík se špagátkem a na konci kámen. Těším se na pátý ročník této hry. Vznikly nové galské družiny - Greenum, Tunix, Banánium, Vítězie, Suprum, Xarixové. Večer jako správní Galové jsme si poseděli a zazpívali u táboráku.
Ani Asterixovy úkoly nerozhodly o nejlepším střelci. Spousta dětí se nedokázala lukem trefit do kance, který ani neutíkal. Za to ale dokázali stopovat kance se zdvihnutým palcem. Večer nás zabavila hra „Frýdek - Místek“ a naučili jsme se novou táborovou hymnu. Tento den jsme se byli i vykoupat na super zeleném koupališti, neboť bylo vedro jako v náklaďáku.
Žádnému špehovi se nepodařilo zjistit Asterixovu špatnou náladu, ani rozluštit tajnou zprávu. Jsem zvědavý, jak si zvědové povedou při dalším úkolu. Snad jen Tunix by mohl vědět, jak celou misi zvládnout. Taky jsme se šli okoupat, voda byla stále zelená. Hasman měl svoje první klíště v životě, tak chtěl jet domů. Chudáček.
Děti se naučily základům smluvního obchodu. Nebyli však tak dobří obchodníci jako ti, kteří se je snažili stáhnout z kůže. I když Epidemais přijel se všemi ingrediencemi, jedna ingredience mu stále chyběla. Dopoledne jsme museli mít vyrobená trička. Večer jsme ta trička použili na úžasném vystoupení kočovného divadla dětí, které zpívaly operu, ne operaci . Trička nám umělci pochválili.
Děti předvedly scénky, aby pobavily Panoramixovu špatnou náladu, ale nejlepší byla scénka vedoucích, i když Bananium mělo tak úžasnou scénku, kdy léčili Panoramixův průjem špuntem v zadku. Odpolední lektvar se ale podařilo uvařit asi jen 5 dětem, ty jediné by vyléčily Panoramixe i jinak než smíchem.
Bitva jela na dvě kola, protože Táňa zkazila celou hru, a dokonce zkazila hru i svému oddílu nehledě na to, že opustila svévolně své pracoviště. Zbyněk si pěkně popovídal s panem pekařem, který mu naboural auto. Od té doby je Zbyněk skutečně smutný, ale možná na tom ještě vydělá. Odpoledne si děti užily vodní hrátky a projely se na skluzavce.
Dopoledne si děti konečně pořádně uklidily, pomáhali jim i instruktoři, pak se všichni vydali vystopovat špeha a pomocníkem k tomu jim byla malá žabka. Ta jim prozradila, kde v lese mají najit tajnou Zerozerixovou zprávu a jak ji rozluštit. Plamenem vzplály dvě zprávy. Chudáčci. Nebojácná skupina se rozhodla přespat v přírodě. Po nočním výšlapu na Kozel a po přespání pod širákem už umí i Ema uvařit čaj.
Bylo těžké se vylodit na březích Jeruzaléma, ale nakonec se to všem podařilo, dokonce si zvládli u toho uvařit i polévku. Zbyněk si v bludišti narazil čelo, mohl klidně hrát princeznu se zlatou hvězdou na čele. Druhá skupinka to zkoušela z druhé strany podél skal a byla stejně úspěšná, do Jeruzaléma se skutečně dostali všichni. Odpoledne, aby se všichni pobavili, si připravili písně, které předvedli před ostatními vesnicemi. Trubadix se mohl radovat, některé výkony byly horší než on sám.
Strava v Jeruzalémě nám dala zabrat, tak jsme museli užít latrínu. Trochu jsme rozbrázdili vosi hnízdo, jak jsme putovali lesem, a vosy průjmům vydatně pomáhaly, ale i tak nás průjmy nedostihly a stejně jsme nasbírali potřebné ingredience. Abychom se vyhnuli římským hlídkám, museli jsme si vyrobit kostýmy. A když by na to přišlo, takový úprk taky není žádná sranda, je potřeba se pojistit a naučit jezdit na koni. Odpoledne jsme byli vyzkoušet zdejší jízdárnu, na koni prostě jezdit musíme.
Hádanka moc lehká, po rozluštění, které trvalo jen chvíli, se všichni rozutekli po lese hledat pouštní kmeny. Když je našli, vyzkoušeli si domorodou řeč. V této soutěži se objevil opravdu nečekaný zvrat. To už je pravděpodobnější, že na táboře někdy nedojde čočka, ale vyhrál oddíl, který zatím obsazoval jen poslední místa. Ať žije Greenum. Odpoledne si mezi sebou zasoutěžily všechny oddíly. Sedaná, housenka, čepice, podlízaná. Jelikož nás vedro provází celým táborem, šli jsme se ochladit do místního bazénu. Bazén je stále zelený. Večer proběhl maškarní. Některé kostýmy byly skutečně povedené.
Výlet na hrad Buchlov, to jsem zvědavý, kdo si do příště zapamatuje, kde je ložisko skalního oleje. Ušli jsme 14,5 kilometrů a navštívili i Buchlovice. Během cesty jsme ztratili Bobo a všimli jsme si toho, až jsme potřebovali ošetřit. I když se Bobo zlobila, tak nám to pak odpustila.
Hasman se spletl a odečetl Tunixu deset bodů, trochu zamíchal s pořadím, ale to aby je trochu vyburcoval k lepším výkonům. Asterix s Obelixem se trochu nepohodli a začali se chvástat jeden před druhým, tak jsme si vyzkoušeli, jak vypadá boj dvou takovýchto velikánů. V soutěži o zlatý srp se utkali mezi sebou všechny oddíly i všichni účastníci tábora. Útěk kolem Římských hlídek – měli za úkol zodpovědět: „Vyjmenuj tři ze sedmi trpaslíků: taťka Šmoula, Šmoulinka, Chytrák…“ (i on by mohl být chytrák).
Déšť, déšť, déšť, ani Římanům se nechtělo bojovat v dešti, tak se všechny galské vesnice rozhodly postavit modely svých vesnic. Když déšť nepovoloval a vesnice ještě nebyly hotovy, kulisu jim dělal jeden film o Barvě kouzel. Večer proběhl slavnostní nástup a vyhlášení největších zlodějů čutor.
Hurá domů. Tento den ukápne spousta slziček. Je vždy těžké opouštět místo, kde je nám takovou dobu hezky, ale koncem tábora to nikdy nekončí. Konec tábora je jen start k novým zážitkům, které nám letní prázdniny přinesou, a obtěžkání spoustou zážitků se nám bude dobře začínat.