Sáňkování na Šikmině 2014

Zimní KELŤácký lyžařský kurz doprovázela smůla stejně jako každý zimní sport v tomto roce. Dokonce i Zimní olympijské hry v Soči byly přejmenovány na Jarní olympijské hry. Nejftipnejší na tom všem bylo, že když Hasman zrušil lyžování, tak hned následující den začalo sněžit. Štěstěna se však musí chytit za sáňkařské otěže. Hned po příjezdu na chatu jsme zahodili společenské oblečení a navlíkli na sebe pořádné oteplováky. Bylo potřeba cvičit na svahu sjezd na lopatě, v neděli se totiž měl konat velký sjezdařský turnaj. První cena na tomto turnaji byla jízda na sněžném skútru.

Hned pod naší chatou byla sjezdovka a na ní náš tréninkový svah, který jsme pojmenovali „Zabiják“. Jezdili všichni, dokonce i holky, které lopatování moc nebralo, přesto se vytrénovaly tak, že pak vyhrály první cenu. Zabiják však pohřbil dvě lopaty a všechno čisté a suché oblečení. Večer na chatě jsme si zahráli pár deskových her. Hlavně Dobble, které prý hrají někteří závodně.

Den začal výbornou zimní rozcvičkou. Pár koleček kolem chaty, předklon s namočením obličeje a pak kliky s namočením obličeje do sněhu. Všichni si rozcvičku náramné užili a oblíbili. Rozcvička musela být pořádná, protože nás čekal dlouhý den plný tréninku. Museli jsme vyzkoušet nejlepší svahy v okolí. Cestou jsme potkali Bílý kříž a chatu Sulov, kde jsme si dali teplý čaj. No myslím si, že tento den jsme trhli sáňkařský a turistický rekord hodný olympiády. Ušli jsme 10 km za 5 hodin. Cestu jsme si zpříjemnili tím, že jsme hráli Černé historky. Po návratu na chatu nás čekal výborný oběd a připravovali jsme se na noční radovánky. Rozdělali jsme na podvečer oheň, opekli párky, koukali u toho na hokej, fandili, zahráli noční hru a zalezli opět do chaty. Sáňkařští nadšenci šli jezdit i za tmy.

Přípravy na velký sáňkařský závod vrcholí. V tento den si přehodil jméno Hasman s Ondrou a každý, kdo to spletl, musel udělat pět kliků a namočit si při každém kliku hlavu do sněhu. Začalo se hrát hned při rozcvičce, kterou vedl Hasman (tedy Ondra). Při rozcvičce jsme museli natrénovat trochu pády, aby nedošlo při závodech k nějakým velkým úrazům. Proto museli všichni udělat kotoul ve sněhu. Hned po snídani jsme šli připravit sáňkařskou dráhu. Startovací plošinu, branku a skokánek. Jen málokdo se však do branek trefil, a dokonce někteří málem během jízdy srazili i obecenstvo. Sáňkování však nemá s nikým slitování a výhra byla skutečně zasloužená. Hned po vyhlášení bylo 1. -3. místo odměněno jízdou na sněžném skútru. Největší zlobivci uklidili celou chatu a po obědě jsme mohli vyrazit na autobus, který nás odvezl domu.

Po celý víkend nám přálo počasí a panovala naprosto uvolněná a přátelská atmosféra. Chtěl bych tímto poděkovat všem, kteří se sáňkovačky účastnili. Dětem, kuchyni, Hasmanovi i Ondrovi. Těším se na další akci a hlavně na to, až nám konečně vyjde to lyžování.