Tenhle den je mi zážitkem z celých 14 dní na táboře v Uhelné. Tento den začal jako obvykle ranním budíčkem a rozcvičkou. Potom samozřejmě byla snídaně. Dopoledním programem byly nějaké hry a soutěže. Odpoledne jsme jedlí jako každý den výborný oběd od kuchařů a kuchařek. Po obědě jsme měli odpolední volno na odpočinek, abychom měli dostatek sil na výlet ,který vymyslel hlavní vedoucí co vymýšlí všechny soutěže a turistické výpravy Michal Hase.Tentokrát to byla výprava na hrad Rychlebštejn z jednou nocí pod širým nebem. Před tím něž jsme vyšli z tábořiště,jsme si museli zabalit potřebné věci které budeme potřebovat sebou, budeme na hradě spát jednu noc. Jak jsme měli všechno přichystané a zabalené, tak jsme vykročili lehkou chůzí až jsme trošku zrychlovali došli jsme k takovému starému domu který vypadal na spadnutí,a naproti nás čekal docela velký prudký kopec,správně jsme měli jít jinou cestou,ale my děcka jsme přemluvili Michala abychom šli tou horší cestou že je kratší na hrad. Ušli jsme 5km než jsme došli do cíle. Jak jsme došli na hrad bylo tam jen kousky zkamenělých stěn z hradu, byli jsme obklopeni stromami .Jakmile jsme si na chvíli odpočinuli a doplnili tekutiny tak jsme šli sbírat dřevo na oheň,potom jsme se rozdělili dá se říct do dvou skupin na holky a kluky. Holky mazali chleby paštikou a kluci lámali a sbírali dřevo,museli jsme mít hodně dřeva aby nám vydrželo až do večera a ještě na druhý den.Jak jsme měli dostatek dřeva,pak jsme měli možnost že Ondra nám ukázal jak se leze po skalách,pak nás nechal zkusit vylézt na jednu zkamenělou zeď,samozřejmě jsme byli jištění provazy,mě se to moc líbilo i když napoprvé se mi nedařilo,ale nakonec jsem to zvládla.K večeru jsme si na ohni vařili fazole k večeři,byly dobré i když mám nejraději guláš na ohni.Potom už jsme měli takovou pohodičku,většinou každý si dělal co chtěl.Ten den docela rychle utekl.Slunce pomalounku zapadalo až byla úplná tma a svítil jen oheň v ohništi.Ale zato ticho nebylo Míša Čapounová nám hrála na kytaru a my jsme zpívali všelijaké písničky,hrál i Zdeněk(asi myslela Zbyňka). Bylo to až do půlnoci, ještě jsme si mohli udělat pečené brambory , v půlnoci jsme měli večerku tak jsme museli jít zalehnout do spacáku,byli jsme rozděleni taky na kluky a holky,kluci spali na jedné straně ohniště a holky na té druhé straně tak jsme spali naproti sobě.A Michal spal uprostřed.Jakmile všichni spali bylo úplné hromové ticho,ale já jsem nemohla usnout,slyšela jsem jen praskáni ohně,ale taky i něco jiného jak by někdo chodil kolem ohniště. Koukla jsem se jestli tam někdo nechodí,ale nic jsem neviděla ,tak jsem se dívala na nebe jak svítí hvězdy,potom jsem usnula.
PoděkováníChtěla jsem poděkovat všem lidem co nám vařili: Šmoula, Bumbác, Šury, Borďa, Radim,Majka a paní Vajdové,a samozřejmě i všem vedoucím a instruktorům.
ZávěrUž jsem s vámi jela potřetí a ještě se nikdy nestalo, že by se mi nelíbil,i ten poslední se mi moc líbil a bavil mě, byla jsem ráda, že jsem mohla jet zase s vámi.Už se těším ,až bude sraz z tábora.Myslím na vás Denča Kaňoková